Ortopedické sedačky jsou jednou z nejoblíbenějších skupin produktů v oblasti ortopedického vybavení používaného ke stabilizaci pacienta vsedě. Je logické vybírat ortopedické zařízení v souladu s vývojem, nejprve pro sed a později pro vzpřímenou polohu. Nepostradatelným rysem ortopedického vybavení musí být jeho schopnost přizpůsobit se individuálním potřebám dítěte, což je často spojeno se škálou procesů v důsledku dynamických vývojových změn (např. růst).
Proč a pro koho jsou ortopedické sedačky určeny?
Správně zvolená ortopedická sedačka přizpůsobená anatomickým podmínkám uživatele by měla splňovat následující účely:
1. správný sed - umístění a stabilizace v sedací poloze
2. zlepšení kognitivních funkcí nervového systému
Hlavní výhodou polohy vyšší než leh jsou blahodárné účinky na oběhový, respirační a nervový systém.
Nelze pominout ani psychologické výhody pozice sedu. Pokud je pacient v sedu, je schopen lépe vnímat okolní prostředí a je stimulován zrakově-sluchovými podněty. Prostřednictvím polohy vsedě se zlepšuje koordinace očí a rukou, stejně jako manipulativní funkce ruky. Zlepšuje se kontrola pohybu hlavy, díky které lze snadněji pracovat na mluvení a rozvíjet řeč, a především umožňuje interakci v každodenních činnostech (např. společná snídaně dětí a rodičů u jednoho stolu).
V procesu rehabilitace s použitím ortopedické sedačky je velmi důležité odstranit patologické vzory a provádět je tak, aby vytvořené nové vzory byly co nejblíže ke správným vzorům. Zabránit rozvoji patologického polohování jednotlivých částí těla.
Udržováním vhodné polohy vsedě zachováváme účinky práce terapeutů a zabraňujeme konsolidaci nesprávných pohybových vzorců během přestávek. Komplexní rehabilitace znamená spolupráci mezi lékaři, fyzioterapeuty a rodiči při léčbě dítěte. Sdílené znalosti rehabilitačního týmu by také měly pomoci při výběru konkrétního rehabilitačního zařízení.
Vhodná poloha sedu by měla zahrnovat:
Pro koho?
Ortopedické sedačky se nejčastěji používají u následujících onemocnění: mozková obrna, svalové dystrofie, paralýza různého původu, rozdvojení páteře, meningeální kýly, stavy po poranění páteře, stavy po kraniocerebrálních zraněních, stavy po mrtvici, posturální defekty a zejména skolióza páteře, pokud není použita žádná jiná péče.